Při zpracovávání zadání na téma úkrytu pro čas nouze bylo vycházeno z následujících bodů, uvedených v přednostním pořadí:
1. Bezpečnost
2. Využitelnost jakožto úkrytu za všech podmínek
3. Využitelnost i pro potřeby zraněné osoby (tzn. s dostatečným manipulačním prostorem etc.)
4. Pohodlí fyzické i psychické (přístup denního světla, možnost vzpřímeného stoje.....)
5. Nároky na údržbu
6. Stavební náklady
7. Estetická vhodnost vzhledem k prostředí
Každý z těchto bodů se vzdor číselnému seřazení těší velmi vysoké důležitosti. To platí mimo jiné i o bodu 7., neboť úkryty před kritickou nepřízní počasí či pro případ jiných nenadálých událostí jsou téměř výlučně umisťovány v oblastech odlehlých od civilizace, tzn. v přírodě dosud lidskou rukou dotčené jen velmi málo či vůbec. Provedení jakékoli změny terénu v místě dosud ovládaném toliko na člověku nezávislými jevy je aktem vyžadujícím nejvyšší míru zodpovědnosti, neboť v okamžiku lidského zásahu tak výrazného, jakým úkryt velmi snadno může být, připoutáváme veškerou okolní scenerii k tomuto dílu, stává se její součástí a svým charakterem ji propůjčuje návaznost na určité kulturní a časové zázemí, tzn. ji pro představivost kolemjdoucího až do zániku lidského zásahu připoutává k určité úzké škále asociací, snadno poškozující prožitek z krásy místa, která je nakonec obyčejně ústředním bodem většiny výprav do těchto končin, stejně jako dědictví určené dalším generacím.
V našem případě je vyprojektována velmi jednoduchá kvádrovitá stavba, sestávající z trojice zdí, vstupní stěny a zaklenuté střechy z asfaltem překrytého plechu. Doporučeným materiálem pro nosné zdivo je nasucho kladené kamení, nacházejí-li se v okolí jakékoli povrchové zdroje (suťová pole). Výstavba z tohoto materiálu je lidstvu vlastní doslova od času prvních zemědělců a ze své podstaty přináší zejména trojici výhod: minimální náklady, schopnost velmi dlouho přetrvat bez jakékoli údržby a konečně, hladké souznění s okolní krajinou. Označení objektu pro potřeby po úkrytu pátrajících lze poté provézt jakýmkoli sloupem či podobnými cestami, aniž by oblast utrpěla vizuálně. K zdlouhavému a píli vyžadujícímu procesu sestavování zdí lze nicméně využít toliko dobrovolníků, má-li se skutečně dosáhnout odpovídající kvality při avizovaných nákladech. Zdá se však poměrně reálnou možností, nalézt mezi místními/potažmo mezi nadšenci širokého trendu budování jinak prakticky nevyužitelných kamenných mohyl či"panáků", dostatečné množství ochotných rukou, hotových spokojit se s odměnou v podobě možné záchrany lidského života při minimalizování újmy utrpěné přírodním prostředím.
Interiér nejlépe charakteru tunelovitého, s úzkým sklápěcím lůžkem primitivní konstrukce a pouze mírně vyvýšenou podlahou, toto doplněno nouzovým topným tělesem ve výklenku v blízkosti dveří. Ventilace a osvětlení zajištěno formou páru nevelkých kruhových oken, jednoho ve vstupních dveřích, druhého na opačném konci interiéru. Z vnějšku je vstup do svahu nejlépe ochránit protažením přilehlé zdi, kteréžto lze zároveň využít pro drobnou lavičku pod širým nebem, sloužící toliko k odpočinku kolemjdoucího. Prostor přede dveřmi je nejvýše záhodno chránit protažením kovové střechy (na zbytku objektu překryté tenkou vrstvou lokálního kamene jak pro zlepšení izolace a ochrany asfaltové vrstvy, tak z důvodů obecného zjevu.
Výsledná "budova" by měla být při hrubé délce necelých 4 a šířce 2-3 metru schopna pojmout v závislosti na požadovaném pohodlí až 6 osob, nejvýše pak jednoho vážně zraněného.
Na doprovodné ilustraci je objekt umístěn v mírném svahu, směrem k severu stoupajícímu.
1. Bezpečnost
2. Využitelnost jakožto úkrytu za všech podmínek
3. Využitelnost i pro potřeby zraněné osoby (tzn. s dostatečným manipulačním prostorem etc.)
4. Pohodlí fyzické i psychické (přístup denního světla, možnost vzpřímeného stoje.....)
5. Nároky na údržbu
6. Stavební náklady
7. Estetická vhodnost vzhledem k prostředí
Každý z těchto bodů se vzdor číselnému seřazení těší velmi vysoké důležitosti. To platí mimo jiné i o bodu 7., neboť úkryty před kritickou nepřízní počasí či pro případ jiných nenadálých událostí jsou téměř výlučně umisťovány v oblastech odlehlých od civilizace, tzn. v přírodě dosud lidskou rukou dotčené jen velmi málo či vůbec. Provedení jakékoli změny terénu v místě dosud ovládaném toliko na člověku nezávislými jevy je aktem vyžadujícím nejvyšší míru zodpovědnosti, neboť v okamžiku lidského zásahu tak výrazného, jakým úkryt velmi snadno může být, připoutáváme veškerou okolní scenerii k tomuto dílu, stává se její součástí a svým charakterem ji propůjčuje návaznost na určité kulturní a časové zázemí, tzn. ji pro představivost kolemjdoucího až do zániku lidského zásahu připoutává k určité úzké škále asociací, snadno poškozující prožitek z krásy místa, která je nakonec obyčejně ústředním bodem většiny výprav do těchto končin, stejně jako dědictví určené dalším generacím.
V našem případě je vyprojektována velmi jednoduchá kvádrovitá stavba, sestávající z trojice zdí, vstupní stěny a zaklenuté střechy z asfaltem překrytého plechu. Doporučeným materiálem pro nosné zdivo je nasucho kladené kamení, nacházejí-li se v okolí jakékoli povrchové zdroje (suťová pole). Výstavba z tohoto materiálu je lidstvu vlastní doslova od času prvních zemědělců a ze své podstaty přináší zejména trojici výhod: minimální náklady, schopnost velmi dlouho přetrvat bez jakékoli údržby a konečně, hladké souznění s okolní krajinou. Označení objektu pro potřeby po úkrytu pátrajících lze poté provézt jakýmkoli sloupem či podobnými cestami, aniž by oblast utrpěla vizuálně. K zdlouhavému a píli vyžadujícímu procesu sestavování zdí lze nicméně využít toliko dobrovolníků, má-li se skutečně dosáhnout odpovídající kvality při avizovaných nákladech. Zdá se však poměrně reálnou možností, nalézt mezi místními/potažmo mezi nadšenci širokého trendu budování jinak prakticky nevyužitelných kamenných mohyl či"panáků", dostatečné množství ochotných rukou, hotových spokojit se s odměnou v podobě možné záchrany lidského života při minimalizování újmy utrpěné přírodním prostředím.
Interiér nejlépe charakteru tunelovitého, s úzkým sklápěcím lůžkem primitivní konstrukce a pouze mírně vyvýšenou podlahou, toto doplněno nouzovým topným tělesem ve výklenku v blízkosti dveří. Ventilace a osvětlení zajištěno formou páru nevelkých kruhových oken, jednoho ve vstupních dveřích, druhého na opačném konci interiéru. Z vnějšku je vstup do svahu nejlépe ochránit protažením přilehlé zdi, kteréžto lze zároveň využít pro drobnou lavičku pod širým nebem, sloužící toliko k odpočinku kolemjdoucího. Prostor přede dveřmi je nejvýše záhodno chránit protažením kovové střechy (na zbytku objektu překryté tenkou vrstvou lokálního kamene jak pro zlepšení izolace a ochrany asfaltové vrstvy, tak z důvodů obecného zjevu.
Výsledná "budova" by měla být při hrubé délce necelých 4 a šířce 2-3 metru schopna pojmout v závislosti na požadovaném pohodlí až 6 osob, nejvýše pak jednoho vážně zraněného.
Na doprovodné ilustraci je objekt umístěn v mírném svahu, směrem k severu stoupajícímu.
Komentáře
Okomentovat